Římské obyvatelstvo bylo rozděleno podle místa bydliště, do čtyř místních tribuí. Podle reformy byli obyvatelé (bez rozdílu původu) rozděleni do pěti majetkových tříd (podle výše majetku).
"Z tohoto dělení vyplývalo i postavení občana v setninovém shromáždění." vyňato z knihy Dějiny Pravěku a Starověku, Jan Souček
(viz. tabulka Státní zřízení -->comitia centuriata)
Comitia centuriata: (setninové shromáždění), shromáždění tvořili všichni římští občané bez ohledu na původ, kteří byli rozděleni do 193 setnin (centurií), ty se dále dělily do 5 tříd, (podle zde už zmíněného majetku).
Rozdělení občanů do tříd:

Přiblížení:
1 setnina čítala 100 mužů.
Většinou se uvádí poze 5 majetkových tříd, protože tzv. "6 majetková třída", byla tvořena tzv. proletáři. Byli to nejchudší lidé, kteří neměli žádný majetek, ani půdu, jenom své děti. Měli pouze 1 hlas v setninovém shromáždění a vytvářeli 1 setninu pěchoty ve vojsku.
Rozdělení podle místa bydliště už ve starověkém Řecku zavedl Kleisthenes, Solón rozdělil obyvatelstvo do 4. majetkových tříd.
Čerpáno:
Jan Souček, Dějiny pravěku a starověku, nakl. ALBRA
Wikipedie, otevřená encyklopedie: wikipedia.org/wiki/Římská_shromáždění
Žádné komentáře:
Okomentovat