Servius Tullius

Servius Tullius, předposlední římský král, se do dějin zapsal zvláště jako 1. římský "významný" reformátor.

Římské obyvatelstvo bylo rozděleno podle místa bydliště, do čtyř místních tribuí. Podle reformy byli obyvatelé (bez rozdílu původu) rozděleni do pěti majetkových tříd (podle výše majetku).

"Z tohoto dělení vyplývalo i postavení občana v setninovém shromáždění." vyňato z knihy Dějiny Pravěku a Starověku, Jan Souček

(viz. tabulka Státní zřízení -->comitia centuriata)

Comitia centuriata: (setninové shromáždění), shromáždění tvořili všichni římští občané bez ohledu na původ, kteří byli rozděleni do 193 setnin (centurií), ty se dále dělily do 5 tříd, (podle zde už zmíněného majetku).


Rozdělení občanů do tříd:













Přiblížení:
1 setnina čítala 100 mužů.
Většinou se uvádí poze 5 majetkových tříd, protože tzv. "6 majetková třída", byla tvořena tzv. proletáři. Byli to nejchudší lidé, kteří neměli žádný majetek, ani půdu, jenom své děti. Měli pouze 1 hlas v setninovém shromáždění a vytvářeli 1 setninu pěchoty ve vojsku.


Rozdělení podle místa bydliště už ve starověkém Řecku zavedl Kleisthenes, Solón rozdělil obyvatelstvo do 4. majetkových tříd.

Čerpáno:
Jan Souček, Dějiny pravěku a starověku, nakl. ALBRA
Wikipedie, otevřená encyklopedie: wikipedia.org/wiki/Římská_shromáždění

Řím v době republiky (Raná republika)

Ve zkratce:
Řím do roku 265 př. n. l. vedl válečná tažení proti ostatním kmenům (národům), které sídlily na apeninském poloostrově.

Nejdůležitější data: 280 př. n. l. - Římané vedou tažení do jižní Itálie. Zde se jim na odpor postaví město Tarent v čele s épeirským králem Pyrrhem. (viz. Pyrrhovo vítězství)

272 př. n. l. - Římané obsadili poslední svobodné řecké město na JV Itálie

265 př. n. l. - Ovládnutí celé Itálie Římem


Římané si uvědomovali jednu podstatnou a důležitou věc. Pokud by nastala situace, že by se proti nim nepřátelé spojili, neměli by vůbec žádnou šanci na úspěch. Proto zvolili tuto taktiku:

= Velikou taktickou výhodou Římanů bylo, že z poražených protivníků dělali své spojence. = Nejvěrnější spojenecká města Říma dostávala tzv. municipia (občané se stávali římskými občany).

" Nejpříznivějším druhem spojenecké smlouvy byla tzv. "rovná úmluva" (foedus aequum), při níž si jednotlivé obce zachovávaly úplnou autonomii; ztratily pouze právo na vedení vlastních válek a "zahraniční" diplomacii." - výtažek z knihy Toulky minulostí světa III.

Římské občanství + hl. práva: tabulka z knihy Dějiny pravěku a starověku , Jan Souček, nakl. ALBRA



Článek není kompletní, jsou zde uvedeny jen nejpodstatnější informace.


Čerpáno: Dějiny pravěku a starověku, Jan Souček nakl. ALBRA
Toulky minulostí světa III., nakl. VIA FACTI