Reformy bratří Gracchů

pozn. Krize římské republiky (133-31/27 př.n.l.)
Po vyhraných Punských válkách Řím neměl žádného výrazného nepřítele, který by ho momentálně mohl ohrožovat. Rozloha římské říše se rozrostla natolik, že ji nebylo možné spravovat po způsobu městských států, jako to bylo před tím, ale začaly se vytvářet tzv. provincie (dobytá území mimo Itálii), které spravovali jednotliví správci praetoři. př. provincie Hispánie, Afrika a Asie.
Z jednotlivých provincií se dováží obilí, nerostné suroviny a další produkty. Dochází k rozvoji hospodářství a výraznému posílení ekonomiky. V provinciích se zakládají villy (statky) a latifundie(velkostatky), které za nízkou cenu dováží suroviny do Říma. Brzy dochází k závažnému problému. Drobní rolníci nedokáží konkurovat, těmto velkostatkům a postupně se zadlužují. Tímto dochází k značnému úbytku armády. (viz. setninové shromáždění.)Ti, co mají více majetku, přecházejí k pěstování vinné révy a skupují za levné ceny pozemky zkrachovalých rolníků. Prohlubuje se diferenciace a posiluje se postavení a moc publikánů.

Tiberius Sempronius Gracchus
- roku 133 př. n. l. jako římský tribun lidu nechal zavést za nemalých potíží tzv. pozemkovou reformu, která stanovila tzv. pozemkové maximum 500 jiter půdy na člověka (zhruba 125 ha) a 1000 jiter (250 ha) rodina + dospělí synové. Zbývající půda byla přidělena těm, kteří o svoje pozemky přišli. Touto reformou si proti sobě poštval nobilitu, která na sebe nenechala dlouho čekat a v den voleb vyvolala rvačku, ve které byl T.S.Gracchus zavražděn.

O deset let později se stal tribunem lidu jeho mladší bratr Gaius Semponius Gracchus, který navázal na snažení jeho bratra. Zakládal nové kolonie, obilí bylo lidem prodáváno tak levně, že bylo dáváno skoro zadarmo, zavedl zákon proti korupci a zákaz mučení při soudních procesech. Jeho další žádostí bylo udělení římského občanství všem spojencům a všem občanům Itálie. Zde se setkal s nevídaným odporem, jak nobility tak chudiny. Brzy nato došlo k pouličním bojům, ve kterých padlo mnoho set Gaiových přívrženců. On sám se nechal od svého věrného otroka zabít.

V díle Slavné osobnosti Říma od neznámého autora se píše:"Jako tribun lidu navrhl pozemkové a obilní zákony a v senátu podal návrh, aby byli vysláni osadníci do Kapuy a Tarentu. Ustanovil sebe, Fulvia Flakka a Gaia Crassa triumviry k přidělování půdy. Když tribun lidu Minucius Rufus navrhoval zákon, který by rušil jeho zákony, odebral se Gracchus na Kapitol; a když tam v davu byl zabit hlasatel konsula Opimia Antyllius, sešel na forum a nerozvážně narušil průběh schůze svolané tribunem lidu. Kvůli tomu byl povolán do senátu, ale nedostavil se a s ozbrojenými otroky obsadil Aventín. Když přemožen Optimiem seskakoval z podia chrámu Luny, vymkl si kotník. Zatímco jeho přítel Pomponius odolával pronásledovatelům u Trigeminské brány a Publius Laetorius na dřevěném mostě, dorazil do háje bohyně Furiny. Tam se buď zabil sám, nebo mu pomohl odejít ze světa jeho otrok Euphoros. Jeho hlava, kterou Opimiovi přinesl Grakchův přítel Septimuleius, byla vyměněna za zlato, a aby byla těžší , bylo do ní nalito olovo."
Tyto události se staly roku 121 př.n.l.

Stálý problém však nebyl vyřešen.

Použitá literatura: Starověký Řím, čítanka k dějinám starověku, Státní pedagogické nakladatelství Praha 1972
                           Toulky minulostí světa, díl třetí, VIA FACTI