Římské dějiny už od začátku byly zahaleny nejasnostmi.
Podle tradice byl Řím založen roku 753př.n. Římané odvozovali svůj původ od Trójanů, jejichž obyvatelé prý po dobytí Tróje řeckým vojskem přivedl do Itálie Aeneas. Jeho vzdálenými potomky byli i zakladatelé Romulus a Rémus.
Legenda:
Trója, bájné město, které si vydobylo svou pověst, už před několika staletími,
byla obléhána už po desátý rok. Řekům však přála štěstěna a lstí pronikli za nedobytné hradby. Všechny čekal stejný osud a to smrt. Avšak prince Aenea, syna krále Dardanů Anchísa a bohyně Afrodíty, probudil válečný ryk a praskot plamenů. Protože věděl, že už se Trója nedá zachránit vzal svou rodinu a uprchl z hořící Tróje. Jeho ženu však střelily nepřátelské šípy a ta padla mrtvá k zemi. Aeneas společně s uprchlíky se vypravili na dlouhou a strastiplnou cestu hledání nového města jako by byla Trója, najít zemi, která by pro ně znamenala útočiště.
Bohové jim však kladli těžké překážky a dlouho trvalo, než se doplavili k ostrovům Sicílie, zde jak sudba pravila, by měla být blízko Itálie. Zem, kde se mají usadit. Aeneas společně s několika odvážnými pluli dále, až ke břehům Itálie. Zde narazili na ústí řeky Tiberu. Aeneas vyslal posly s dary pro zdejšího krále Latina. Poslové žádali krále jestli by si zde mohli založit město, král svolil. Ještě však všemu nebyl konec. Udatní Řekové museli bojovat. Avšak bitvu vyhráli. Všemu byl konec. Aeneas se svými lidmi se usadili v okolí řeky Tibery, zde si vzal Aeneas ženu jménem Lavinie a založil město jménem Lavinium. Po třiceti letech Aeneuv syn (Iulus ?) založil město Albu Longu. A třista let po založení Alby Longy vznikl Řím.
Vznik Říma a legenda o Romulovi a Rémovi:
Čtrnáctý král, který vládl Latiu z Alby Longy, měl dva syny. Když umíral, předal vládu oběma synům. Mladšímu z nich se to však nelíbilo a tak svého bratra vyhnal. Bál se že by se mu jeho bratr přišel pomstít a tak nechal zabít jeho syna a jeho dceru Rheu Silviu přinutil aby se stala vestálkou. Tím ji chtěl připravit o možnost mít děti. Avšak Rhea se zalíbila bohu Martovi, který s ní strávil noc a po devíti měsících Rhea porodila dva chlapce Romula a Réma.
Na obrázku: Romulus a Rémus s vlčicí
Rhea, protože se bála, že by její děti byly zabity, vzala oba své syny, dala je do košíku a poslala po řece. Zde je nalezla vlčice, která je odchovala. Jednoho dne našel Romula a Réma pastýř Faustulus. U toho muže žili velice dlouho, až jednou se Rémus popral s jinými pastýři, ti ho zajali a přivedli před pána. Oním pánem byl proradný král, který je už v dětství chtěl nechat zabít. Ten přikázal aby přivedl i bratra. Druhý den se oba bratři vypravili do paláce. Tam proradného krále zabili a Numitorovi vrátili trůn. Ten jim za to daroval zemi, kde strávili dětství. Na tomto území se bratři rozhodli, že založí nové město. Po kom se bude jmenovat to rozhodnou bohové. Romulus odešel na pahorek Palatium, Remus na Aventinum a čekali, komu dají znamení. Rémus je spatřil jako první - kolem něj přeletělo šest supů, ale Romulus za chvíli uviděl dvanáct supů. Právo pojmenovat nové město tedy připadlo Romulovi a po něm také dostalo latinský název Roma.
Poté bratři vytvořili oltář. Romulus zapřáhl do posvátného pluhu bílého býka s bílou krávou a vyoral brázdu v místech, kde měly stát městské hradby. Celerovi, který dohlížel na výstavbu městských hradem Romulus přikázal, aby ztrestal smrtí každého, kdo by se pokusil tyto hradby překonat. Rémus se, ale začal vysmívat a přeskočil je. Celer uposlechl příkazu svého pána a Réma zabil.
Podle tohoto legendárního podání (viz. Založení Říma), bylo město Řím založeno Romulem v roce 753 př. n. l., od tohoto data se rovněž začíná počítat římský kalendář - ab urbe condita.
Kolem roku 1000 př. n. l. stály v oblasti Latia další osady převážně Latinů a Sabinů. Podle výzkumů se tyto osady v 8. stol. př. n. l. rozvinuly a obchodovaly s řeckými osadami a Etrusky.
Teprve v 6. stol. př. n. l. zde vzniká jednotný městský celek - Řím. Římské obyvatelstvo vzniklo přirozeným smícháním Latinů, Sabinů a Etrusků.
Od založení města podle legendy vládlo v Římě sedm králů. Prvním z nich byl Romulus. Vládl (?753-?717 př. n. l.)"Panoval 37 let právě když na kozích blatech řešil spory svých poddaných, se bůh Mars rozhodl, že Romulus toho na zemi vykonal už dost a že si ho vezme k sobě na nebesa. Spustil tedy velkou bouřku, hrom hřměl, blesky se křížovaly a z nebe se řinuly potoky vody. Každý se snažil co nejrychleji ukrýt a ztratil zájem o své okolí. Toho Mars využil, naložil Romula na svůj válečný vůz a odvezl si ho na nebesa. Římané svého krále přirozeně postrádali a jeden druhého obviňovali z úkladné vraždy. Romulus musel sám zabránit konfliktu - zjevil se Iuliu Proculovi a poučil ho, že se stal bohem jménem Quirinus. Římané pak svému novému bohu vystavěli chrám a rok co rok slavili 17. února k jeho poctě svátek Quirinália."
Po něm na trůn nastoupil Numa (Ujuma) Pompilius, zeť krále Tita Tatia.Panoval 43 roků (?716-?671 př. n. l.):údajně tak moudře, že ho pověst považuje za žáka velkého Pythágora. Jeho velikou zásluhou bylo spravování státnických i náboženských záležitostí.
Třetím králem byl Tulus Hostilus (?670-639 př. n. l.), který získal pro Řím nové obyvatele.
Čtvrtý král Ankus Markulus (639-617 př. n. l.) nechal zbudovat přístav Ostia, vzdálený asi 20 km od města.
Pátý král etruského původu Tarquinius Priscus (616-579 př. n. l.) vstoupil do dějin jako stavitel, nechal vystavět circus maximus.
Šestý král etruského původu Servius Tullius (578 - 535 př. n. l.) provedl zásadní reformu, kdy obyvatele rozdělil podle místa bydliště a podle výše majetku. Více o reformách Servia Tullia v kapitole státní zřízení.
Sedmý a poslední král, byl Tarquinius Superbus (?- 496 př. n. l.) zvaný (zpupný), který nechal Servia Tullia zavraždit. Věnoval se výstavbám nových budov v Římě a hloubení velké stoky (Cloaca maxima), budoucí kanalizace. Jeho vláda byla svévolná a krutá. Zrušil reformy svého předchůdce, a když se mu nedostávalo peněz, neváhal konfiskovat na základě vykonstruovaných obvinění. Přinutil Římany otročit na výstavbě chrámů a hradeb. Nespokojenost narůstala, Tarquinius se však obklopil silnou tělesnou stráží a špicly. Kritiky a nepohodlné osoby dával zabíjet, nebo je posílal do vyhnanství. Královým odpůrcům pomohla až náhoda: během války s městem Ardeou znásilnil králuv syn Sextus počestnou římanku Lucretii, která po této pohaně spáchala sebevraždu. Rozhořčení lidu tak přerostlo v revoluci. Na popud Tarquiniova synovce Lucia Iunia Bruta se lid sešel na foru, obnovil Tulliovo zřízení, krále sesadil a vypověděl ho i s rodinou z Říma. (Tarquiniovi pravděpodobně zachránilo život, že se právě zdržoval u vojska.) Královská vláda už neměla být nikdy obnovena. Podle zamyšlených, ale už neuskutečněných Tulliových reforem byla "moc svěřená dvěma mužům, ovšem jen na dobu jednoho roku". Podle římské tradice došlo k vyhnání krále 24. února roku 510 př. n. l.
Výpisek:
Řím vznikl u řeky Tibery, osídlení (Latinové) = oblast Latium. Legenda o založení Říma: Aeneas založil město jménem Alba Longa, za mnoho let se zde narodili Romulus a Rémus, založili Řím v roce 753 př. n. l., který vznikl na sedmi pahorcích, 1 králem se stal Romulus, nebyl jediný po něm bylo ještě dalších šest králů (dohromady 7), sedmý a poslední král se jmenoval Tarquinius Superbus, kterého lid vyhnal v roce 510 př. n. l.
