Řím do roku 265 př. n. l. vedl válečná tažení proti ostatním kmenům (národům), které sídlily na apeninském poloostrově.
Nejdůležitější data: 280 př. n. l. - Římané vedou tažení do jižní Itálie. Zde se jim na odpor postaví město Tarent v čele s épeirským králem Pyrrhem. (viz. Pyrrhovo vítězství)
272 př. n. l. - Římané obsadili poslední svobodné řecké město na JV Itálie
265 př. n. l. - Ovládnutí celé Itálie Římem
Římané si uvědomovali jednu podstatnou a důležitou věc. Pokud by nastala situace, že by se proti nim nepřátelé spojili, neměli by vůbec žádnou šanci na úspěch. Proto zvolili tuto taktiku:
= Velikou taktickou výhodou Římanů bylo, že z poražených protivníků dělali své spojence. = Nejvěrnější spojenecká města Říma dostávala tzv. municipia (občané se stávali římskými občany).
" Nejpříznivějším druhem spojenecké smlouvy byla tzv. "rovná úmluva" (foedus aequum), při níž si jednotlivé obce zachovávaly úplnou autonomii; ztratily pouze právo na vedení vlastních válek a "zahraniční" diplomacii." - výtažek z knihy Toulky minulostí světa III.
Římské občanství + hl. práva: tabulka z knihy Dějiny pravěku a starověku , Jan Souček, nakl. ALBRA
Článek není kompletní, jsou zde uvedeny jen nejpodstatnější informace.
Čerpáno: Dějiny pravěku a starověku, Jan Souček nakl. ALBRA
Toulky minulostí světa III., nakl. VIA FACTI
Žádné komentáře:
Okomentovat