Úvod:
Apeninský poloostrov se velmi dlouho vyvíjel samostatně. Na severu jej před útočníky spolehlivě chránily Alpy a ze tří stran ho obklopovala moře. Jaderské, Iónské a Tyrrhénské.
Původní obyvatelstvo:
Údajně Ligurové, příbuzní Iberů. Další kmeny, zde začaly pronikat až počátkem 2. tisíciletí př. n. l. Latinové a Sikulové, asi o tisíc let později svazy umbro-sabellských kmenů a osských kmenů, kteří se usadili v horském území Apenin. Další příchozí, kteří putovali dále na jih byli Picenové, Sabinové, Samnité a Lukanové, poslední vlnu přistěhovalců tvořili Illyrové a Tyrhénové, kteří sem dorazili asi v 10. století př. n. l. a obsadili sever. V roce 400 př. n. l. se Galové (Keltové) usadili na severu Apenin a průchod Alpami uzavřeli, čímž zabránili dalším migracím cizích kmenů na apeninský poloostrov.
Tyto kmeny byly velmi početné, každý mluvil svým vlastním jazykem. Vznikala řada kmenových území. Spojení všech těchto kmenů dohromady by trvalo několik století. Nejdůležitějšími oblastmi se však staly: Galie Předalpská, Etrurie, Umbrie, Picenum, Latium, Kampánie, Samnium, Apulie, Lukánie, Bruttium a mnoho dalších.
Zde můžete vidět, nejrozvinutější národy v oblasti apeninského poloostrova.
Žlutí: Etruskové (velmi vyspělá civilizace)
Světle modří: Italikové (nejpočetnější národ)
Tmavě modří: Illyrové
Oranžoví: Řekové (příchod velká řecká kolonizace 800 - 600 př. n. l.)
Zelení: Kartaginci (Féničané či Punové)
Červení: Galové (Keltové)
Výpisek: OBYVATELSTVO APANENINSKÉHO POL.
Apeninský poloostrov byl osídlen mnoha kmeny. Nejvýznamnější z nich jsou na J Řekové, na S Galové (Keltové), na SZ Etruskové, kolem oblasti Říma Italikové, kteří tvořili několik kmenů dohromady. ( 1. a nejvýznamnější kmen byli Latinové (oblast Látium), dále pak Umbrové, Sabinové, Samnité, Sikulové, a na SV Etruskové.
První vyspělou civilizací na ap. pol. vytvořili v 8. století př. n. l. Etruskové. Jádrem etruského území byla dnešní Toskána, kde vznikla nejstarší etruská města. Vrcholu své moci dosáhli Etruskové v 7. a v 6. století, kdy ovládli Tyrrhénské moře a obsadili rozsáhlé oblasti mimo Etrurii. Na S pronikli přes Apeniny k řece Pádu, a na jihu ovládali úrodnou Kampánii. Zde se dostali do kontaktu s Řeky, kteří je silně ovlivnili, jak po stránce náboženské, tak uměleckou tvorbou. Tyto dvě kultury si však brzy začaly konkurovat. V 5. století Řekové nabyli převahy. Řekové se s Etrusky střetli, v námořní bitvě u Kýmé (474 př. n. l.). Došlo k celkovému oslabení Etrusků. Kmen Samnitů, je koncem 5. století vypudil z Kampánie a Keltové z Popádí. Jejich vliv postupně upadal a do popředí se začal dostávat Řím.
(Etruskové)
Etruskové nikdy nevytvořili jednotný stát, jednotlivá města byla samostatná, náboženským střediskem 12 hlavních měst byla svatyně bohyně Voltumny ve Volsiniích. V samotných městech žilo také velké množství Italiků a Řeků. Mezi nejznámější města patří např. Tarquinie, Vulci, Veje a Capua. "
Spojenectví těchto měst připomínaly bojové sekery nasazené na svazek dvanácti prutů, které nosili "liktoři" před městskými králi "lars", dvanáct těchto seker pak doprovázelo vrchního velitele společného vojska "zilat". Tyto symboly výkonné moci rovněž převzali Římané.
Výsadní postavení: Aristokracie, v čele jednotlivých států stáli králové (lukumoni), v 5. století nahrazeni úředníky, ustanovených z řad aristokracie.
Způsob obživy: zemědělství, (budování terasovitých polí), obchod s drahými kovy, výrobky z bronzu (jemné nádoby, bohatě zdobená zrcadla...), typický etruský produkt (bucchero)- černá keramika.
Náboženství: Náboženství zde hrálo důležitou roli. Vůli bohů zkoumali z letu ptáků, z vnitřností obětovaných zvířat či výkladem snů. Na počest mrtvého se konaly bohaté hostiny, krvavé zápasy a divoké tance. Nejvyšší božskou trojicí byli Tinia, Uni a Menrva. Římané je od Etrusků převzali jako Iuppitera, Iuno a Minervu
Původ Etrusků, je stále zahalen záhadou, protože Římané většinu památek na ně systematicky zničili. Sice se dochovalo několik tisíců etruských zápisů, dosud je však nikdo nedokázal přeložit.
Čerpáno: Editor Zdeněk Volný, Toulky minulostí světa 3 (Zlatá éra dějin: starověký Řím)
Jan Souček, Dějiny pravěku a starověku
Pro čtenáře: Barker Graeme - Rasmusen Tom, Etruskové, nakladatelství Lidové noviny, (350Kč)
Antonella Magagnini, Etruskové poklady starobylých civilizací, nakladatelství Knižní Klub, (500-600kč)
Apeninský poloostrov se velmi dlouho vyvíjel samostatně. Na severu jej před útočníky spolehlivě chránily Alpy a ze tří stran ho obklopovala moře. Jaderské, Iónské a Tyrrhénské.
Původní obyvatelstvo:
Údajně Ligurové, příbuzní Iberů. Další kmeny, zde začaly pronikat až počátkem 2. tisíciletí př. n. l. Latinové a Sikulové, asi o tisíc let později svazy umbro-sabellských kmenů a osských kmenů, kteří se usadili v horském území Apenin. Další příchozí, kteří putovali dále na jih byli Picenové, Sabinové, Samnité a Lukanové, poslední vlnu přistěhovalců tvořili Illyrové a Tyrhénové, kteří sem dorazili asi v 10. století př. n. l. a obsadili sever. V roce 400 př. n. l. se Galové (Keltové) usadili na severu Apenin a průchod Alpami uzavřeli, čímž zabránili dalším migracím cizích kmenů na apeninský poloostrov.
Tyto kmeny byly velmi početné, každý mluvil svým vlastním jazykem. Vznikala řada kmenových území. Spojení všech těchto kmenů dohromady by trvalo několik století. Nejdůležitějšími oblastmi se však staly: Galie Předalpská, Etrurie, Umbrie, Picenum, Latium, Kampánie, Samnium, Apulie, Lukánie, Bruttium a mnoho dalších.
Zde můžete vidět, nejrozvinutější národy v oblasti apeninského poloostrova.
Žlutí: Etruskové (velmi vyspělá civilizace)
Světle modří: Italikové (nejpočetnější národ)
Tmavě modří: Illyrové
Oranžoví: Řekové (příchod velká řecká kolonizace 800 - 600 př. n. l.)
Zelení: Kartaginci (Féničané či Punové)
Červení: Galové (Keltové)
Výpisek: OBYVATELSTVO APANENINSKÉHO POL.
Apeninský poloostrov byl osídlen mnoha kmeny. Nejvýznamnější z nich jsou na J Řekové, na S Galové (Keltové), na SZ Etruskové, kolem oblasti Říma Italikové, kteří tvořili několik kmenů dohromady. ( 1. a nejvýznamnější kmen byli Latinové (oblast Látium), dále pak Umbrové, Sabinové, Samnité, Sikulové, a na SV Etruskové.
První vyspělou civilizací na ap. pol. vytvořili v 8. století př. n. l. Etruskové. Jádrem etruského území byla dnešní Toskána, kde vznikla nejstarší etruská města. Vrcholu své moci dosáhli Etruskové v 7. a v 6. století, kdy ovládli Tyrrhénské moře a obsadili rozsáhlé oblasti mimo Etrurii. Na S pronikli přes Apeniny k řece Pádu, a na jihu ovládali úrodnou Kampánii. Zde se dostali do kontaktu s Řeky, kteří je silně ovlivnili, jak po stránce náboženské, tak uměleckou tvorbou. Tyto dvě kultury si však brzy začaly konkurovat. V 5. století Řekové nabyli převahy. Řekové se s Etrusky střetli, v námořní bitvě u Kýmé (474 př. n. l.). Došlo k celkovému oslabení Etrusků. Kmen Samnitů, je koncem 5. století vypudil z Kampánie a Keltové z Popádí. Jejich vliv postupně upadal a do popředí se začal dostávat Řím.
(Etruskové)
Etruskové nikdy nevytvořili jednotný stát, jednotlivá města byla samostatná, náboženským střediskem 12 hlavních měst byla svatyně bohyně Voltumny ve Volsiniích. V samotných městech žilo také velké množství Italiků a Řeků. Mezi nejznámější města patří např. Tarquinie, Vulci, Veje a Capua. "
Spojenectví těchto měst připomínaly bojové sekery nasazené na svazek dvanácti prutů, které nosili "liktoři" před městskými králi "lars", dvanáct těchto seker pak doprovázelo vrchního velitele společného vojska "zilat". Tyto symboly výkonné moci rovněž převzali Římané.
Výsadní postavení: Aristokracie, v čele jednotlivých států stáli králové (lukumoni), v 5. století nahrazeni úředníky, ustanovených z řad aristokracie.
Způsob obživy: zemědělství, (budování terasovitých polí), obchod s drahými kovy, výrobky z bronzu (jemné nádoby, bohatě zdobená zrcadla...), typický etruský produkt (bucchero)- černá keramika.
Náboženství: Náboženství zde hrálo důležitou roli. Vůli bohů zkoumali z letu ptáků, z vnitřností obětovaných zvířat či výkladem snů. Na počest mrtvého se konaly bohaté hostiny, krvavé zápasy a divoké tance. Nejvyšší božskou trojicí byli Tinia, Uni a Menrva. Římané je od Etrusků převzali jako Iuppitera, Iuno a Minervu
Původ Etrusků, je stále zahalen záhadou, protože Římané většinu památek na ně systematicky zničili. Sice se dochovalo několik tisíců etruských zápisů, dosud je však nikdo nedokázal přeložit.
Čerpáno: Editor Zdeněk Volný, Toulky minulostí světa 3 (Zlatá éra dějin: starověký Řím)
Jan Souček, Dějiny pravěku a starověku
Pro čtenáře: Barker Graeme - Rasmusen Tom, Etruskové, nakladatelství Lidové noviny, (350Kč)Antonella Magagnini, Etruskové poklady starobylých civilizací, nakladatelství Knižní Klub, (500-600kč)
Žádné komentáře:
Okomentovat